SAN JOSÉ, SAN JOAQUIN
a bitva u Barú

SAN JOSÉ a SAN JOAQUIN byly třístěžňové zlaté galeony španělského královského námořnictva, které měly sloužit výhradně pro transport zlata, stříbra a dalších cenných komodit z Ameriky do Španělska v historickém období dnes známém jako válka o španělské dědicví.

 

Zlatou galeonu SAN JOSÉ navrhl Francisco Antonio Garrote.

SAN JOSÉ byla postavena v loděnici v Mapil (dnes čtvrť v Usúrbil) v severním Španělsku stavitelem Pedro de Aróstegui.

Stavba byla zahájena v roce 1696. Dokončena a spuštěna roku 1698. Souběžně byla postavena i sesterská (úplně stejná loď podle stejného plánu i ve stejné době) zlatá galeona SAN JOAQUIN.

 

Délka celková 37 m

Délka trupu 29,7 m

Šířka 9,2 m

Ponor 4,2 m

Výtlak 1200 tun

Výška hlavního stěžně 32 m

Celková plocha plachet ±960 m²

Maximální rychlost 6 uzlů (11 km/h)

Řízení kormidelní pákou

 

Výzbroj

26x osmnáctiliberní (127 mm) houfnice

26x desetiliberní (109 mm) houfnice

10x šestiliberní (89 mm) dalekonosná děla (podobná tarasnici)

SAN JOSÉ i SAN JOAQUIN měly být vybaveny 70 děly, dostaly jen 62 kusů.

Posádka byla 300 mužů, z toho kolem 100 vojáků.

 

Po spuštění byly SAN JOSÉ a SAN JOAQUIN roku 1699 přesunuty do Cádizu a vyzbrojeny. Sedm let zde však vyčkávaly na rozhodnutí krále co s nimi.

Během této doby byl však Cádiz v srpnu 1702 napaden britskou flotilou, viz admirál George Rooke, a po měsíčním obléhání v bitvě o Cádiz byli Britové odraženi.

V roce 1704 král Filip V. jmenoval generála José Fernández Santillán, hraběte z Casa Alegre, velitelem na SAN JOSÉ, který v bitvě o Cádiz zachránil galeony v zálivu pod ochranou pevnostních děl.

10.března roku 1706 byla SAN JOSÉ pod velením generála José Fernández Santillán s dalšími 25 včetně 3 eskortních válečných lodí odeslány do Cartageny (dnes v Kolumbii), kde přistáli v květnu 1706. Pro přiliš velkou aktivitu britských a jiných pirátů bylo odplutí odkládáno až do února 1708.

2. února 1708 byl SAN JOSÉ s doprovodem přesunut do Porto Bello (dnes v Panamě) pro velký náklad zlata a dalších cenností. Netrpělivý velitel flotily generál José Fernández Santillán rozhodl přes četná varování o přítomnosti Britů v oblasti, že vyplují.

28.5.1708 vyplula flotila čítající celkem 2 zlaté galeony, 10 obchodních lodí a 3 válečné eskortní, včetně 2 francouzských fregat, kde SAN JOSÉ byla vlajkovou lodí.

Flotila plula z Puerto Bello do Cartageny. SAN JOSÉ vezla poklad pro financování válečného úsilí španělského krále ve válce o španělské dědictví v Evropě.

Britové útočí na SAN JOSÉ. Obraz od Samuela Scotta.

8.6.1708 byla španělská flotila napadena britskou flotilou 3 řadových lodí a 2 branderů pod velením admirála Charlese Wagera mezi poloostrovem Barú a Isla Grande ze souostroví Rosario asi 50 km od Cartageny. Wager díky špionům dobře věděl kudy a kam flotila popluje i jakou sílu Španělé mají. Během bitvy byla SAN JOSÉ zasažena do prachárny, která vybuchla. Zničená galeona s cenným nákladem zlata, stříbra, smaragdů a dalšího zboží i s posádkou klesla ke dnu (podobně jako křižník HMS HOOD za 2. světové války). Z celé posádky SAN JOSÉ se zachránilo pouze 11 mužů. Tato bitva je dnes známá jako bitva u Barú (la batalla de Barú) či Wagerova akce (Wager’s action).

Bitva u Barú měla následující výsledek.

Zlatá galeona SAN JOSÉ byla zničena výbuchem,

zlatá galeona SAN JOAQUIN unikla, aby o tři roky později byla zajata v bitvě u Cartageny v roce 1711 (známé jako zajetí SAN JOAQUIN),

obchodní galeona SANTA CRUZ byla potopena v boji,

hulk NUESTRA SEÑORA DE LA CONCEPCIÓN, patache NUESTRA SEÑORA DEL CARMEN, francouzské fregaty LE MIETA a SANIT SPRIT se odpoutaly z boje a unikly.

Zbývající lodě unikly ještě před bojem. Španělé ztratili přes 700 mužů a měli kolem 500 zraněných.

Britové ztratili téměř 300 mužů a použili 1 brander, avšak zůstali bez kořisti.

 

 

 

A) Cartagena;

B) Isla Grande;

C) Barú;

D) pravděpodobné místo bitvy


 

 

Vrak SAN JOSÉ i s nákladem byl ztracen ve velké hloubce. Přesto během doby nedal spát mnoha hledačům pokladů. Vrak si vysloužil název „Svatý grál vraků“. Až v roce 1981 se galeonu SAN JOSÉ podařilo najít skupině archeologických hledačů z organizace „Sea Search Armada“ (dále jen SSA) z USA financované společností Glocca Mora Co. Kolumbijská vláda však odmítla žádost nálezců na záchranné práce s podílem 65% pro vládu Kolumbie a 35% pro nálezce. Přesná poloha a hloubka vraku byla kolumbijskou vládou ze zřejmých důvodů prohlášena za státní tajemství.

Docházelo k soudním sporům mezi vládou Kolumbie a SSA, kdy kolumbijské soudy i soudy USA několikrát rozhodly, že vrak je majetkem Kolumbie, podíl z nálezu SAN JOSÉ však měl být 50% pro nálezce z SSA.

27.11.2015 byla zlatá galeona SAN JOSÉ znovunalezena kolumbijským námořnictvem pomocí automatického robota REMUS 6000. Tento objev byl oficiálně zveřejněn 5.12.2015.

Totožnost vraku je nezpochybnitelná, neboť byla od roku 1981 podle odlitých delfínů na bronzových dělech všemi odbnorníky námořní archeologie a historie jednomyslně indentifikována jako vrak zlaté galeony SAN JOSÉ.

Hodnota naloženého zlata, stříbra a smaragdů včetně se v současnosti cení na dvě až pět miliard amerických dolarů (USD).

 

Texty a mapy: P.Patočka, H.Prien

Korektura: Ali

15. února 2016

Prameny: viz ZDROJE