LUK – vynalezen ve starší době kamenné, čili 50 000 let př.n.l. Prakticky do ranného středověku byly luky podobné. Ve středověku se zkvalitnila výroba luků. Měly větší dostřel, průbojnost a životnost. Mezi nejlepší se řadily lepené arabské luky, svazované bambusové luky z Japonska, mongolské a jilmové luky ze Saska - později známé jako anglické dlouhé luky. Luky se na lodích vyskytovaly odjakživa. Byly ceněny pro nehlučný výstřel i za deště. Od 14.st. byly luky postupně nahrazovány kušemi a později palnými zbraněmi.

Na obrázku je saský jilmový luk.

 KUŠE - vynalezena v 6.stol. př.n.l. v Číně. Nezávisle na Číně byla kuše v 5 st. př.n.l. vynalezena také v Řecku. Řekové ji však pro zdlouhavé nabíjení shledali neúčinnou. Zato její použití jako balisty se jim líbilo. Evropané vynalezli kuši až v 11.století. První masivní použití v armádách bylo v Číně roku 200 př.n.l.

Kuše byly ve středověku modifikovány na dva typy. Lehkou pro pěší vojsko a těžkou, tzv. „hradební“, která se nabíjela pomocí navijáků či pákově. S nástupem palných zbraní od 15.st.n.l. kuše postupně ztrácely svůj význam na bojišti. Protože je však výstřel nehlučný, používají se dodnes.

Na obrázku je kuše ze 13.století. A vikingský střelec podporuje útok svých mužů.

OPAKOVACÍ KUŠE – za 1 minutu vystřelila až 40-50 šípů!! Byla vynalezena ve 4.st.př.n.l. a od 2.st.př.n.l. byla ve výzbroji čínské armády. Byly natolik účinné, že je Číňané používaly i ve válce s Japonskem v letech 1894-95. Byly i ve výzbroji námořnictva a námořních vojsk císařských flotil na válečných i obchodních džunkách. Protože šípy pro kuši byly lehké a celkově menší než „klády“ evropských kuší, byly hroty napuštěny jedem.

 HÁKOVNICE – je nám známá hlavně z husitských válek. S rozvojem námořního obchodu se zvýšila četnost napadení piráty. Tak majitelé lodí i kapitáni improvizovali a používali tuto zbraň zvanou hákovnice. Hlavně v počátcích éry hanzovního obchodu do doby, než se lodě začaly vyzbrojovat děly. Na spodku v přední části hlavně byla opatřena hákem pro zmírnění zpětného rázu zapřením např. o trám či hranu hradby. Ve Francii byla známá jako petronela. Tato zbraň byla v dešti zastoupena kušemi.

Na obrázku je hákovnice z roku 1399.

 ARKEBUZA - 15.-17.stol. Původně těžká pěchotní zbraň s doutnákovým zámkem ráže 18-20 mm, s účinným dostřelem +-150-180 metrů. Později byla vyvinuta lehká arkebuza. Střelec stiskem páky pod pažbou přitiskl hořící doutnák na drátěném držáku do pánvičky, to zapálilo střelný prach a následoval výstřel. Arkebuza byla ve Francii nazývána „carabine“ (v překladu kulovnice). Arkebuza byla v dešti extrémně nespolehlivá, nemluvě o nepřesnosti střelby.

Arkebuzy také přispěly k největší genocidě původních amerických obyvatel v historii lidstva.

Na obrázku je německá arkebuza ze 16.století a dole francouzská z konce 15.století.

 RUČNÍ ARKEBUZA - používala se v 15.-16.stol. Původně těžká pěchotní zbraň s doutnákovým zámkem ráže 18-20 mm, s účinným dostřelem +-20-40 metrů. Pro krátký, leč velmi ničivý dostřel, se moc nerozšířila. Zato v Asii byla oblíbená u osobních stráží, při obraně domů a v boji na ulicích.

Na obrázku vlevo je čínská a vpravo japonská ruční arkebuza.

 ARKEBUZA KOLEČKOVÁ - používána v 16.-17.stol. ráže 18-20 mm, s účinným dostřelem +-150-180 metrů. Byla lehčí a vybavená kolečkovým křesadlem, kdy kolečko třením o pyrit jiskřil, tím zapálil střelný prach v pánvičce a následoval výstřel. Ani po této úpravě se však nehodila na loď či do deště.

Na obrázku je německá kolečková arkebuza z roku 1541.

 MUŠKETA - ze 16.-18.stol. Zepředu nabíjená, nejdříve s doutnákovým zámkem a později s křesadlovým zámkem, ráže +-20 mm, s účinným dostřelem cca 300 metrů. Zpočátku se hlaveň kvůli své hmotnosti a délce při střelbě opírala o vidlici. U námořníků byla oblíbená pro krytou pánvičku, což umožňovalo boj i v dešti. Byla dalekonosná a přesná, přesto byla nevyhovující pro svou až nadměrnou délku, zvlášť v lanoví na stožáru.

NÁMOŘNÍ MUŠKETA - ze 16.-18.stol. Ráže +-20 mm, s dostřelem cca 120 metrů. Původně jezdecká mušketa si brzy získala pozornost námořníků. Ústí hlavně bylo mírně rozšířeno pro rychlé a snadné nabíjení na houpající se lodi.

KOMBINOVANÁ - ze 17.-18.století. Jde o tomahawk s křesadlovou pistolí. Objevovala se u lidí, kteří žili s indiány nebo s nimi obchodovali. Používali se spíše jako dary náčelníkům kmene. Pro námořníka byla neužitečná, prospěch z ní mohl mít leda pirát, který ji ukradl.